Jak se stravuji a proč
Milí Rutiňáci,
Než se vrhnu na nějaké pravidelnější psaní článků ohledně výživy a doporučování čehokoliv z oblasti stravování, ráda bych vám nastínila, co ovlivnilo můj pohled na výživu, proč jím dnes tak, jak jím. A z jakých osobních zkušeností vycházím.
Věřím, že když pochopíte mé smýšlení, pochopíte i mé recepty……
Pořád pamatuji na individualitu každého z nás. Rozhodně nechci nikoho následujícími řádky přesvědčovat, že se musí stravovat tak a tak, což snad bude zřejmé po přečtení celého článku J. Plně si uvědomuji, že každý jsme jiný a neexistuje jenom jeden ideální výživový směr. Existují pouze vlastní zkušenosti, životní podmínky a myšlenkové pochody, které nás vedou tam, kde zrovna jsme – a to nejen v oblasti stravování. Z mého článku si vezměte to, co sami potřebujete a co chci článkem předat – můj osobní pohled na výživu.
Začalo to před pár lety….
Během posledních 5 let jsem prošla velkou, ale postupnou změnou jídelníčku. Od opravdu velmi nezdravých jídel, přes zařazování celozrnných potravin, většího množství bílkovin, znovuobjevení chutí čerstvé zeleniny, pokusy o vegetariánství, s tím související vysoko sacharidovou stravu až po paleo stravování.
Dva roky zpátky jsem po mateřské nastoupila do práce a současně zahájila 6 měsíční studium výživového poradenství. V tu dobu, bych řekla, že jsem začala trpět díky plnému nasazení (škola/rodina/děti/cvičení/práce) počátečním stadiem únavového syndromu. Odpoledne jsem mívala takovou krizi a potřebu spánku mnohonásobně vyšší, než jsem byla zvyklá. Tempo jsem upravit nemohla (respektive ani nechtěla). Bylo mi jasné, že je něco špatně v tom, jak jím. Ale co?
Nové informace ze světa výživy se mi zarývaly pod kůži a já si postupně uvědomovala, jak důležitou roli hraje to, co jím, jak to ovlivňuje mé tělo, zdraví, potréninkovou regeneraci, cvičení samotné, a jak moc potřebuji změnu jídelníčku. První změna nastala v poměrně velkém navýšení zeleniny, zařazování více rostlinných bílkovin a odbourání sladkostí. Zkoušela jsem se stát vegetariánkou (neúspěšně). Přísun vitamínů a vlákniny pozitivně ovlivnil energii a regeneraci a zlepšil i celkové překyselení organizmu. Únavový syndrom byl pryč, i když únava stále kolísala. S chutěmi na pečivo a přílohy (poznamenávám, že jsem jedla jen celozrnné a kváskové pečivo a přílohy a zobala 80% hořkou čokoládu jako jediné sladké) to šlo z kopce. Jedla jsem i hodně luštěnin. Dokonce jsem v tomto období přibrala – dnes už vím, že sacharidů bylo pro mne až příliš, a kolísající energie měla co dočinění s konzumací pšeničných celozrnných výrobků. Kolikrát jsem se neudržela jen u jednoho krajíce chleba, menší porce luštěnin, nebo u kostičky hořké čokolády. Jiné sladkosti jsem nejedla a používala jsem pouze přírodní sladidla. Jídelníček se zdál být ok. Moje pleť a pár kg navíc se mi samozřejmě vůbec nelíbily.
Prvním impulzem v odklonění se od vysoko sacharidové diety bylo pdf „Jak pálit a neukládat“, kdy jsem se začala dívat na stravu z jiného úhlu pohledu. Pak už následovala smršť knih se souvisejícími tématy: „Jídlo na prvním místě“, „Cukr náš zabiják“, „Zánět – skrytý zabiják“, „Moučný mozek“, „Život bez pšenice“, momentálně rozečtená „Přirozená strava našich předků“ (na všechny tyto knihy plánuji kratší recenze). Všechno to začalo do sebe zapadat tak trochu jinak. Otevřel se mi nový svět, který nezatracoval žádné tuky (ani ty nasycené), který za viníka zdravotních problémů, civilizačních chorob jako vysoký cholesterol (který sám o sobě není špatný…wow…další prozření), vysoký krevní tlak, cukrovku, nemoci srdce apod. považoval zánět v těle způsobeným velkým přísunem komplexních (i těch celozrnných) sacharidů, cukru a pšenice.
Jelikož mám tendence se pro věci nadchnout a chci na sobě věci zkoušet, zbývalo mi už jen nakoupit ingredience a vyzkoušet program na 30 dní „Whole 30“ (Paleo způsob stravování) na vlastní kůži.
Celých 30 dní
Podstata programu „Whole 30“ je stravovat se tak, jak dělali naši předci s kompletním vynecháním komplexních sacharidů (pečivo, přílohy), mléčných výrobků (kravské mléčné výrobky jsem v té době už stejně nejedla), zařazením velkého množství zeleniny (to už jsem taktéž v tu dobu dělala), nižšího množství ovoce (1-2 porce denně; já do té doby dokázala sníst i 4 banány denně), vysoký příjem tuků (s nasycenými tuky jsem měla do té doby problém) a živočišných bílkovin. Ryby, maso a zeleninu jsem už jedla, největší úskalí jsem viděla v omezení přísunu sacharidů a zvýšení přísunu tuků. Obávala jsem se, zda to bez pečiva a příloh zvládnu.
Prvních 14 dní na tomto programu bylo o učení se a poznávání nových receptů, častém močení, plynatosti a únavě. Po 14 dnech přišlo doslova a do písmene noční pročištění na WC (nebudu to rozvádět, ale takové pročištění střev jsem nikdy nezažila – evidentně to má střeva potřebovala :-D). Pak už následoval příval energie, která nekolísala, a absolutně žádné chutě na sladké ani pečivo….absolutně vůbec nic. Po měsíci na tomto způsobu stravování mi bylo krásně, mezi jídly jsem neměla vůbec hlad. Prakticky vše, čím jsem během těch 30 dní prošla, bylo ukázkovým příkladem toho, co psali v knize – pročištění střev a tím obnovení jejich propustnosti, stabilní energie, čistá a vyhlazení pleť, lepší nálada (blbou náladou často neoplývám, v tomto případě nedokáži posoudit J)
Po 4 týdnech (někdo potřebuje i déle) jsem ozkoušela celozrnné pšeničné pečivo, kdy jsem téměř instantně pocítila výkyv energie směrem dolů. V tem moment jsem měla jasno, stravování mi vyhovovalo na 100%, žádný krok zpět se už nekoná. Tato zkušenost byla tak silná, že si stravovací režim udržuji dodnes bez jakýchkoliv chutí na cukrovinky, těstoviny a pečivo. Mohu s určitostí říci, že jsem vyléčený závislák na sladkém a v takovémto případě není třeba se k němu vracet.
Zařazuji i menší nepšeničné přílohy k obědu (brambory, rýže, luštěniny, quinou apod.), to mi nevadí, jelikož chci tělo udržovat jen v mírné ketóze (tělo spotřebovává energii z tuků) a tam se hravě dostanu, když si zacvičím a vyčerpám tak glykogen ze svalů a jater. Když necvičím, neřeším to. Z mléčných výrobků jím převážně kozí a ovčí sýry. Kravské mléčné produkty jím výjimečně a pouze fermentované verze jako jogurt a podmáslí (nyní procházím stadiem učení se kvašení čehokoliv v domácím prostředí J). Sním tuků i těch nasycených, kolik chci! (viz ilustrační foto z dnešního oběda – salát s kozím sýrem zabaleným a opečeným ve slanině…mňam) Jím bílkoviny 3x denně (častěji nepotřebuji, nevážím je, jím jen tolik, abych neměla mezi jídly hlad), dám si i více ovoce, když mám na něj chuť, přílohu občas k obědu a absolutně nijak nestrádám, netrpím hlady a váha je naprosto stabilní.
Svoboda od následků dnešního potravinářského systému
Tuším, že tento zmutovaný paleo způsob je cesta, kterou jsem hledala. Mohu jít do restaurace a dát si rybu s grilovanou zeleninou (sociálně netrpím), jím v takovém množství, které si vyžaduje moje tělo (nemám hlad), celkově se cítím lépe (lepší pleť, energie, žádné opary, vyléčený zánět dásní, žádné nemoci – už přes rok jsem nebyla nemocná, ženské problémy, kterými jsem v minulosti trpívala, jsou pryč). Nelezu na váhu a neřeším míry. Jídlo nevážím, nepočítám kalorie a váhu mám stabilní, i kdybych snědla pytlík kešu. Pár slovy – svoboda od následků dnešního potravinářského systému.
Je paleo jediný zdraví prospěšný směr? Není!
Kniha „Zánět – skrytý zabiják“ od Davida Freje byla jedinou, která se na zánět a s ním spojené civilizační choroby dívá z pohledu vynechání živočišných bílkovin a ponechání vyššího množství sacharidů (stejně jako výživový kurz ATAC, kterým jsem prošla a jsem za to ráda, je stavěn na stejném uvažování). Je to tedy trochu jiný směr, který má však s paleo společné prvky – omezení příjmu cukrů, pšeničného lepku, mléčných výrobků a sýrů. Jsou i jiné stravovací směry jako vitariánství, které se mi moc líbí. Vitariáni jedí pouze syrovou stravu, překypují pevným zdravím, krásnou mladistvou pletí a dobrou náladou. Důslední vegetariáni a makrobiotici vám taktéž poví, jak skvěle a zdravě se cítí. Ornishova dieta (nízkotučná – pouze 10% tuku denně – vegetariánská dieta o nižším přísunu kalorií spojená se cvičením), je jedinou dietou, u které se prokázalo, že podporuje redukci hmotnosti a zlepšuje zdraví. A další diety jako strava na základě nízkého glykemického indexu, středomořská dieta, které mají zdravotní benefity.
Otázkou není volba úspěšného výživového směru. Zeptejme se lepé: „Co všechny úspěšné stravovací filozofie spojuje?“
Všechny tyto směry, když se dělají opravdu dobře, mají jedno společné – obsahují málo cukru a hodně vlákniny (obzvlášť ze zeleniny). A jsme u toho, otázkou tedy není jíst či nejíst maso a tuky, ale zda konzumace cukrů a pšenice v takové míře, jako se děje dnes, je vhodná? Cukry dnes najdete téměř v každé chemicky zpracované potravě a nápoji, navíc s nimi často najdete i další prapodivné ingredience, které do jídla nepatří (Je mi jedno, jestli guma guar je neškodné zahušťovadlo – zní to divně a na zemi to neroste ani neběhá, tak proč bych ho měla v nějaké potravině jíst?. Éčka taky nikde neutrhnete nebo neulovíte, nebo ano? Sice i kurkuma má svůj E kód, ale to si raději koupím kurkumu jako koření s názvem Kurkuma). Pšenice (díky průmyslovému vývoji a jejímu křížení) nese tak zmutovaný genetický kód, který se už té prapůvodní pšenici v ničem nepodobá. Tím se dostáváme na začátek celé teorie o výživě – čistá a chemicky nezpracovaná strava je základ. Pšenice je dnes zmutovaná stejně jako plno jiných produktů. Co jíst? Čerstvou stravu v té nejčistší a přírodě nejpodobnější formě. Už jen tímto krokem velmi výrazně snížíte příjem cukrů a pšenice. Pak už je druhotné, jestli jíte maso nebo rostlinné bílkoviny, jestli je strava syrová nebo tepelně upravená. Je to jednoduché jako facka – žádné složité teoretizování. Člověk tudíž nemusí být odborníkem, nebo zajatcem potravinářského průmyslu. Jedním krokem zlepšíte své zdraví a současně přestanete podporovat vše, čím nás potravinářský průmysl krmí. Je to dražší cesta, není dokonalá (pesticidy apod. jsou i v zelenině). Je to však nejmenší zlo a možnost, jak vyřešit své zdraví a shodit přebytečná kila.
Pár rad na závěr….
Mně osobně vyhovuje nízko sacharidová strava, protože dnes už vím, že v mém případě je kámen úrazu sladké, pečivo a přílohy (byť v celozrnné podobě), u kterých má vůle není tak silná, abych je jedla v množství, které se neprojeví na váze. Proto bych paleo doporučila všem, kdo mají obdobný problém a nemají tzv. záklopku, nebo si neumí říci dost po jedné kostičce hořké čokolády.
Nechci tedy nikomu kázat, jezte/nejezte paleo, naopak! Jezte luštěniny i přílohy, pokud chcete, ale vyvarujte se cukrům, sladidlům, pšenici, limonádám a průmyslově zpracovaným jídlům a olejům. Zaměřte se na pestrost a dostatečný přísun vlákniny, potraviny střídejte a jezte v té nejčistší formě, kterou nám příroda nabízí v její široké škále barev a vůní 🙂
A hlavně….na všechno se dívejte ze svého úhlu pohledu a nadhledem 🙂
Diskuze
Milá Maruško, článek o zdravé stravě jsem si četla s velkým zájmem. Je to již více než rok, co jsem upravila svůj jídelníček (nebo jsem si to aspoň myslela), ale chutě na sladké a "žravá" mě neustále pronásleduje. Nedávno jsem se začetla do knížky od Jillian Michaels "Ovládněte svůj metabolismus", která ve zkratce kritizuje průmyslově zpracovávané potraviny plné zahušťovadel, ochucovadel a jiných "nepřírodních" složek a radí se od takovýchto potravin odprostit a jíst SKUTEČNÉ potraviny. Sbírám odvahu - stále si nejsem jistá, jestli jsem na takovou zásadní změnu připravená - ale ráda bych prošla programem Whole 30, protože si myslím, že jediný způsob, jak zjistit, co člověku sedí, či ne, je poslouchat své tělo a tak trochu s ním experimentovat. A co víc - ráda bych, aby si zdravý způsob stravování v budoucnu osvojil také můj 5-ti letý syn - ale zde bude cesta postupná a pomalá. Zkrátka "křupičky" s kakaem ke snídani jsou pro něj zaběhnutá rutina a stejně tak odpolední mlsání ... :-) Děkuji za všechny tvé postřehy a už se těším, až vyzkouším tvé recepty.
Moniko, tak tak - křupky s mlékem nebo hůř s kakaem je asi to nejhorší, co kromě rohlíku s nutelou mohou děti i dospělí posnídat. S postupnou úpravou jídelníčku to půjde určitě. Hlavně zjistíte, že najednou není takový hlad jako dřív, když tělo dostane to, co potřebuje :-)