Konference food 21 – výživa 21. století

Ahoj Rutiňáci,

Dnes si opět připomenu strukturu slohové práce ze školních let, jelikož bych se s vámi ráda podělila o můj zážitek z největší konference o výživových trendech, která se konala tuto sobotu v Praze. Zadání slohové práce mám jasné – shrnout a předat informace z konference Food 21 (a udělat co nejméně hrubek 🙂 ).

Moje návštěva nebyla náhoda, byla jsem pozvaná mezi VIP hosty. Poprvé v životě jsem byla „důležitá“ 🙂 , což mne potěšilo, ale zároveň utvrdilo v tom, že si celou akci nemohu nechat pro sebe a pokusím se co nejstručněji a nejsrozumitelněji popsat můj zážitek, dojmy, ale i to nejpodstatnější – informace a užitečné odkazy. Prostě si to nebudu syslit pro sebe doufajíc, že vám to také něco dá (alespoň něco málo 🙂 )

Co vám budu povídat, pořád chodím po kurzech sama, a tak jsem byla nadšená, že jedna osoba v mém okolí sdílela mé natěšení na konferenci a nekoupila si vstupenku jen kvůli cateringu, který byl v ceně 🙂 . Měla jsem garde a o to příjemnější a pohodovější den to byl. Večer před akcí jsem ještě Lence psala, ať nesnídá, že jídla tam bude určitě dost. Jenže díky mým řidičským a orientačním schopnostem jsme dorazily minutu před začátkem a tak jsme mlsně proběhly okolo fronty na čerstvou kokosovou šťávu a mazaly si zabrat VIP místa v přední řadě, aby nám je nikdo nevyfoukl…..ehm…..přední řada byla poloprázdná po celou dobu 🙂

Jan Tuna uvedl akci přesně v devět a hned se dostalo na prvního hosta.

Štafetu prvního řečníka obsadil Prof. Mudr. Vladimír Teplan, který tak zahájil vlnu prezentací o výživě. Pan doktor mluvil na téma „Břišní tuk a jak nám škodí“. V podstatě se všechny přednášky motaly okolo podobných témat – jak moc je strava důležitá a ovlivňuje naše zdraví, hormony, trávení, energii, psychiku apod.

Pan doktor Teplan naťukl nejen téma břišního bílého tuku, zmínil se i o hnědém tuku, o kterém se ještě toho tolik neví a který je však pro člověka důležitější – v našem těle hraje pozitivnější byť menší roli oproti tuku bílému. Pro mne absolutně nová informace, která mne zaujala. Celkově pan doktor mluvil o společenském handicapu dnešní doby – o příliš velkém příjmu potravy, jejíž skladba není dokonalá, o malém výdaji energie, který je nižší než její příjem. Vše má pak za následek ukládání přebytečné energie v podobě bílého tuku, což má vliv na zdraví, hormony, klouby a celkovou homeostázu v těle. Vysoké množství bílého tuku má negativní dopad na naši imunitu. Samozřejmě jsem měla radost, když doporučil pohyb ke snížení % tuku v těle. A pohyb byl samozřejmě doporučován i dalšími vystupujícími – ono to prostě bez toho pohybu ani na konferenci o výživě nejde 🙂

Dále prezentoval nízkosachardidou dietu Cambridge jako účinného pomocníka při snižování tukových zásob, jejíž princip je založen na sníženém příjmu sacharidů a dodržování určitého množství bílkovin a tuku – člověk si tak zachovává svalovou hmotu, energii a současně hubne tuky. Sama se nízkosacharidově stravuji, ale tuto dietu jsem neznala. Nemám sice v úmyslu ji podstoupit, ale určitě si ji více nastuduji, abych byla v obraze.

Na závěr přednášky se z důvodu časového presu v rychlosti zmínil o důležitosti bakterií v těle, které ovlivňují náš metabolismus. O bakteriích bude ještě řeč díky velmi zajímavé přednášce Kateřiny Boesenberg BHSc. ND.

Nemohu se rozepisovat o každém řečníkovi, i když každý měl zajímavou prezentaci stavěnou na svém úhlu pohledu a svých zkušenostech. Určitě ale vypíchnu ty pro mne nejzajímavější pohledy a názory.

Za zmínku stojí 4 důležité body představené Mgr. Vítem Schlesingerem, který pracuje s vrcholovými sportovci a který prosazuje celostní přístup:

1. pohyb
2. strava
3. regenerace
4. psychika

Říká Vám to něco? Mně je tento přístup velmi blízký a sama se k němu hlásím. Jedno bez druhého nejde, a pokud ano, tak na omezenou dobu nebo méně efektivně. Chceme-li opravdu uspět, jídelníček, trénink, následná regenerace a i naše smýšlení hrají velikou roli. Pokud totiž např. sportujeme a jíme k tomu nevhodně, regenerace klesá o 40-60%.

Pan Schlezinger také mluvil  o otužování jako způsobu, jak zrychlit svůj metabolismus. 5 minut studené sprchy denně má údajně stejný vliv na metabolismus jako 30 minut běhu. Otužování prý také zvyšuje již zmiňovaný hnědý tuk v našem těle, který je důležitý pro tvorbu energie. Což zní naprosto parádně, ale moje hlava na tak dlouhé otužování ještě není připravena – 5 minut je sice nic, ale při myšlence, že stojím tak dlouho pod studenou sprchou, mi naskakuje husí kůže už teď. To si radši zacvičím o 5 minut déle 🙂 . Vidíte, dokud něco odmítá hlava a nestaví se k tomu pozitivně, nemohu v tomto ohledu uspět. Proto je psychika tak důležitá v nastavování si životního stylu, svých priorit, toho, co jíme, jak se hýbeme apod…..A tak si dávám malý cíl, začít s otužováním třeba jen 30 sek na závěr sprchy a vytvořím si na to svůj vlastní „buzer lístek“, kam si budu psát, zda jsem pro dnešní den úkol splnila nebo ne…..super metoda při budování zvyku. No když to takto píši veřejně, určitě ten lístek neztratím 🙂 . Časem dám vědět, jak si stojím v otužování.

Líbilo se mi, že stejně jako vesměs i ostatní řečníci, ani pan Schlezinger nezavrhuje žádný výživový směr, doporučuje, aby si každý sám na sobě otestoval, co na něj funguje, ačkoliv on sám je zastáncem nízkosacharidové diety a přerušovaného půstu.

Velmi motivačně na mne zapůsobil Ing. Lukáš Vrána, který se opět zmínil o vysokém příjmu energie a nižším výdaji jako o problematice z praktické části, ale šel více do hloubky a hledal příčiny. Ty pojmenoval a definoval v pár bodech:

1. nedostatek motivace (je velmi důležité mít motivaci a vědět PROČ chci zhubnout)
2. obtížná příprava jídel (lidi odrazuje domněnka, že zdravé stravování souvisí s náročnou přípravou jidel)
3. obtížně stanovené podmínky stravování (což je obdobné jako u bodu 2, výmluvy, že zdravé stravování je složité a má složitá pravidla také hrají svou roli)
4. sebe ovládání (často si lidé dokáží připustit myšlenku „Já chci“, ale už si nepřipouští její dodatek „Budu pro to něco dělat“ a jít tak proti své mysli/mozku)

Pan Vrána navrhuje jednoduché řešení – zvolit si výživový směr nebo dietu, která Vám bude vyhovovat s tím, že máte 2 možnosti. Buď si zvolíte dlouhodobý program a přijměte jej za životní styl i se všemi „nevýhodami“, že trvá dlouho, výsledky jsou postupné, ale naučíte se JAK se máte stravovat, nebo si zvolíte redukční dietu (což je ostatně určitě známo věčným dietářkám 🙂 ), která netrvá dlouho, výsledky na sebe nenechají dlouho čekat, ale hrozí jo-jo efekt a s nízkým příjmem kalorií souvisí i nízký příjem mikronutrientů, které je pak třeba doplňovat jiným způsobem.

Když to takto člověk vidí černé na bílém, sepíše si svá pro a proti, tak pak si může stanovit jasný směr. Každý to má jinak, ale pro mne vítězí dlouhodobý program (v mém případě je to mé trochu zmutované paleo, které mne naučilo volit a vybírat si opravdové suroviny a eliminovat z mého jídelníčku pečivo a lepek). Ve Vašem případě to může být něco jiného, popřemýšlejte nad tím 🙂

I pan Vrána se zmínil o nízkoscharidovém stravování. Konkrétně prohodil pár vět o (dle mého názoru přísnější a tvrdší verzi nízkosacharidovky) ketóze, které se nemusíme bát a která, když se naše tělo do ketózy dostane, funguje při odpoutávání nadbytečných tuků. Nezapomněl zdůraznit, že pokud se chceme pustit do ketonické diety a máme diabetes, problémy s játry, ledvinami nebo štítnou žlázou, je třeba podpory lékaře.

Jak jsem slibovala, slovo dostala i střeva (myslím tím náš trávicí trakt, ne nikoho konkrétního 🙂 ) a s nimi i nutriční terapeutka praktikující funkční medicínu Kateřina Boesenberg, která se na zdraví a výživu dívá z pohledu „uvnitř“ našich střev. Kdo četl „Jídlo na prvním místě“, tak se určitě chytá a ví, co je propustnost střev a kde se nachází naše imunita. Pro ty, kdo o důležitosti střevního traktu neslyšeli, stojí za zmínku, že 95% chorob začíná ve střevech a samotný zažívací trakt představuje 2/3 imunitního systému. Ve střevech se přirozeně nachází 20 miliónu laktobacilů, bifidobacilů a jiných něcobacilů. Pro nás „starší“ je dobré vědět, že po 30. roku se snižuje tvorba zažívacích šťáv, což může nepříznivě ovlivnit naše trávení. Stimulovat tvorbu sekrece zažívacích šťáv můžeme hořkými potravinami. Paní Boesenberg se také věnovala tématu propustnosti střevní stěny, kterou trpí 95% lidí a která má za následek, že se nám do těla skrze trávicí trakt dostávají i toxiny. Mluvila o mikrobech, a jak jsou důležité pro imunitu těla (=správnou funkci střev). Vše se odehrává již od narození, jelikož např. u takového císařského řezu miminko přijde o svou první dávku mikrobů, kterou by dostalo, pokud by přišlo na svět přirozenou cestou. Mikroby jsou tedy pro nás a naše těla důležité a je dobré si je pěstovat. Doporučení paní Boesenberg – kvašené a fermentované potraviny, zakysané výrobky (pokud nemáte intoleranci) a nepřehánět to s čisticími prostředky 🙂

I další přednášky byly zajímavé, ale to bych musela napsat článek na několik dílů, a já myslím, že to nejdůležitější jsem vypíchla. Kdybych však měla shrnout další zajímavé body z konference, byla to přednáška o škodlivosti lepku prezentovaná ing. Ivanem Machem, CSc, který nenahlížel na problematiku lepku jako na izolovaný problém celiaků. Lepek se týká nás všech, v dnešní době se konzumuje často a hodně, a lidé mohou být na lepek citliví, aniž by trpěli celiakií. Citlivost na lepek může být pro někoho stejná jako citlivost na pyl.

Také z úst několika přednášejících (možná dokonce všech) zaznělo, jak důležitý je pitný režim při jakémkoliv stravováni či půstech. Voda je priorita, bez vody nevydržíme tak dlouho jako bez potravy, a nepijete-li dostatečné množství tohoto velmi levného a dostupného nápoje, zbytečně si škodíte. Nejjednodušší způsob, jak se začít lépe stravovat, je soustředit se na vodu. Upravte pitný režim a já si přenastavím vodu na studenou na posledních 30 sekund  ve sprše  Platí?! 🙂

Trochu mi na akci chyběl nějaký protipól toho všeho. Znám a čtu o řadě vegetariánů, veganů, vitariánů, kteří propagují vysokosacharidovou stravu a jsou zdraví. Bohužel kromě osobní zkušenosti a prezentace o raw stravě paní Mgr. Miroslavou Malaníkovou jsem se na toto téma toho moc nedozvěděla.

Jak už jsem psala na začátku, dopoledne jsme s kamarádkou trávily v posluchárně nalačno, a tak nás prázdné žaludky během přestávek dohnaly k náletům na raut a stolečky s občerstvením. Pochutnala jsem si na skvělých raw zákuscích, ochutnala jídlo v prášku Anapur, které je super variantou, když nestíháte uvařit jídlo na cesty či do práce. Co mne osobně chuťově nadchlo, byl raw chleba, jehož recept, jak jsem pochopila, je rodinným zlatem rodiny Kulhánkových.

U jejich stolku jsme se zasekly o trochu déle 🙂 . Dnes jsem si objednala zásobu a doufám, že je budu jíst střídmě.

Střídmost a pohoda je totiž základ všeho a ani s těmi zdravými věcmi to není radno přehánět 🙂