Mé PŘED a PO v plné palbě

Lepší začít pozdě, než nikdy!

Když jsem se nedávno prohrabovala fotkami kvůli podkladům k rozhovoru pro Kettler časopis, krom toho, že jsem se asi hodinu rozplývala nad miminkovskými obrázky mých dvou dětí, jsem se docela pobavila nad tím, jaký kusanec jsem bývala. Nemohla jsem uvěřit některým momentkám, že ta osoba na nich jsem já – už jsem to zapomněla 🙂

Ani se nemohu divit, že jsem se tehdy nechtěla moc fotit a v plavkách už vůbec ne. Proto výběr fotek je, jaký je….., i tak dosti výstižný 🙂

„Minulost je pryč, dívám se do budoucna a žiji dneškem“….proto se chci s vámi poprvé a naposledy v takovémto množství o kus mé minulosti podělit a následně už jen sdílet současné články a informace, které, doufejme, mohou pozitivně ovlivnit i vaši budoucnost.

Rok 2010 byl pro mne zlomový – druhé dítě na světě, což bylo úžasné. Váha 72kg při 165cm (únava, ženské potíže, opary, sebevědomí na bodě mrazu), to už tak úžasné nebylo. Já si poporodní váhu vysloveně vyžrala, byla jsem závislá na sladkém a neuměla jsem se ho vzdát.

Nebudu vás zatěžovat detaily o nedostatku času, nulové motivace chodit do fitka a dalších omluv/výmluv, které byly na denním pořádku. Chuť se změnit byla, to každopádně. Zkráceně řečeno, objevila jsem kouzlo domácích tréninků. Měla jsem 2 pravidla – cvičit pravidelně několikrát do týdne a cvičit tak, aby to vyhovovalo mému režimu, rodina tím nijak zásadně netrpěla. Někdy jsem se tedy musela donutit jít cvičit tady a teď, protože děti právě odpadly – nešlo to odložit na později, což byla svým způsobem výhoda.

Cvičila jsem i na dovolené, což se mi jednou vymstilo, protože jsem v neuvěřitelném horku skákala přes švihadlo. Byla jsem unavená z počasí, a přesto jsem se s vervou pustila do kardia. Mé tělo mne vytrestalo, luplo mi v koleni a 14 dní jsem byla mimo provoz. Naštěstí jsem se zotavila, chvíli koleno nezatěžovala a trénovala nohy velmi opatrně a postupně. Všechno zlé, je pro něco dobré – od té doby velmi důrazně poslouchám signálům svého těla a netrénuji intenzivně x dní za sebou. Když mám unavené nohy, cvičím jinou partii. Snažím se cvičení v týdnu rozložit tak, abych „nepadla znovu na hubu.“ To se konec konců odráží i v mých cvičebních týdenních plánech a chtíči cvičit technicky co nejlépe.

Kdo zná Rutinu, ví, v jakém duchu se nesla, a zná i můj příběh. 2 roky vkuse jsem cvičila pro lidi a pozorovala jejich úspěchy díky mým cvičením, což bylo úžasné! Rok 2012 byl pro mne zlomový, protože už jsem necvičila jen pro sebe, ale pro vás.

Po dvou letech Rutiny, jsem nastoupila do práce, cvičila jsem dál (jen v jiný čas během dne, jen pro sebe) a začala se velmi intenzivně zajímat i o výživu. Co si budeme povídat, sedavé zaměstnání mému životnímu stylu nijak neprospívalo. Intenzivní kardio už nebylo pro mne tak intenzivní, mé tělo si na něj zvyklo, a já hledala způsob, jak z toho nenásilně vybruslit. I když mé stravování se neustále zlepšovalo, nebylo úplně ideální. A tak během svých dalších 2 pracovních let jsem měnila a zdokonalovala jídelníček a vybalancovala své cvičební týdenní plány tak, aby pořád byly účinné. Zájem o výživu mne naprosto pohltil, chuť cvičit neopustila. Pohyb byl mým zvykem, současně jsem díky změnám v jídelníčku odbourala závislost na sladkém a sacharidech. Celodenní sezení u PC mělo tak 2 hnací motory, které jsem potřebovala. Věřte mi, že během těch dvou pracovních let jsem měla výkyvy – 4 kila nahoře a zpět – ty jsem ustálila správnou výživou. Víte, co to znamená?: Chcete-li zhubnout, cvičte NEBO zdravě jezte. Chcete-li zhubnout natrvalo, cvičte a upravte i jídelníček! Jedno bez druhého se neobejde.

Člověk je zrozen k tomu, aby se hýbal a jedl skutečné jídlo!

Ty dva roky v práci mi ukázaly, že žádná zkratka k dlouhodobé změně neexistuje, že pořád cvičit velmi intenzivně 15 minut denně funguje jen dočasně, než si tělo zvykne. Jenže, co dál? Současně ale nechci trávit hodiny cvičením a samozřejmě že chci cvičit co nejkratší dobu doma nebo na zahradě. Pouze o zdravé stravě stavbu těla také nezměním (cvičení figuru formuje – to je fakt). Jedna věc je shodit, ale ještě těžší si svůj stav dlouhodobě a zdravým způsobem udržet obzvlášť v dnešní náročné době. Pod odborným dohledem, kontrolou a ve stanoveném prostředí shodí nebo změní život každý, otázkou ale zůstává, zda každý dokáže sám za sebe změnu udržet i z dlouhodobého hlediska. Kolik lidí výrazně zhubli a váhu si pak několik let udrželi?

Další a v podstatě nejzásadnější věcí je zdraví. V mládí je snazší shodit nějaké to kilo, mladé tělo se také dokáže lépe vypořádat s výkyvy váhy i přetrénováním. Co ale v pokročilejším věku, kdy jakékoliv prohřešky z mládí nebo mlácení z extrému do extrému (diety vs špatná strava, přehnané cvičení vs nic nedělání) může znamenat poškození zdraví, kloubů a já nevím čeho všeho. Civilizační choroby bohužel mají i lidé kolem mě a mí příbuzní, kteří jsou jen o pár let starší nežli já.

Prevence je základ, prevence je: pohyb, strava, regenerace a psychika.

Z výše zmíněných důvodů jsem poupravila svůj cvičební plán (intenzivní sestavy střídám více se silovým tréninkem, častěji využívám benefitů strategického kardia…), pozměnila stravování a neustále něco studovala, abych se pokusila najít způsob fungovaní i v napěchovaném denním režimu s co nejmenší psychickou a fyzickou zátěží tak, abych byla v klidu a mohla žít normální rodinný i pracovní život.

Věřím tomu, že jsem odpověď nalezla a stále budu hledat způsob, jak si svůj standard udržet. Chci zůstat zdravá a aktivní nejen pro své děti, ale pro sebe, manžela i lidi kolem (tedy i vás). Chci vám i nadále poskytovat informace, jak se stravovat, a sestavovat pro vás týdenní plány tak, aby byly co nejúčinnější, nejvybalancovanější a nebyly na jedno brdo J. Má domácí cvičení a skladba sestav jsou velmi efektivní a fungují, nevyžadují někam jezdit, nemusíte vlastnit drahé náčiní a trávit hodiny stereotypním cvičením – já vás chci neustále překvapovat, jen tak to nebude nuda. Cvičení se může stát slušným zvykem a návykem, když vás baví J. O to mi v podstatě vždycky šlo – nejen o zdokonalování techniky cviků, ale i o zábavu – málo kdy opakuji jednu a tentýž sestavu. Vše, co natočím, je to, jak sama doma cvičím.

Co dodat na závěr? Já změnu udělala. Nebylo to vždy lehké, ale nebylo to nemožné. Děti mi rostou před očima a já cvičím doma dál, aniž bych za celou dobu musela vkročit do fitka, nebo oslovit výživového poradce! Tím nechci říct, že je na tom něco špatného, to rozhodně ne! Ono v podstatě není ani nic špatného na tom nedělat vůbec nic a neřešit své zdraví – to je každého volba a já to neodsuzuji. Jen vám chci říct, že každý zodpovídáme sám za sebe a každý svým chováním a jednáním ovlivňujeme svou budoucnost. Je jen ve vašich rukou, jakou cestou se vydáte vy a zda najdete způsob, který vyhovuje právě vám…ať už je to pod odborným dohledem nebo ne :).

Jsem tu pro vás, abych vás motivovala, inspirovala, směrovala a vedla – zvednout se a něco dělat jen a jen na vás. Nikdo jiný to za vás nikdy neudělá (ani vibrační cvičební stroj, ani pilulka, ani jídlo v prášku)….jen vy!