Závěrečný relax na Rutině aneb proč není vhodné se po tréninku protahovat staticky

Milé Rutinačky a Rutináci ,

nedílnou součástí každého našeho tréninku je závěrečný relax. Speciálně u pokročilých se vždy zaměřuji na jedinečnost a návaznost závěrečného relaxu po ukončeném tréninku tak, abychom se ještě soustředěně zaměřili na mobilitu a závěrečné zklidnění mysli, což osobně vnímám jako poslední fázi každého tréninku, se kterou bychom měli umět pracovat.

V klasickém, statickém protahování po docvičení už dobrých pár let nevidím přidanou hodnotu, jelikož se správné svaly protáhnou vždy v průběhu tréninku, pokud cvičíme technicky správě (to je jeden z důvodu, proč na technice tak záleží), a tak nebudou mít tendence se zkracovat nebo ochabovat, což je kolikrát to samé. Obzvlášť po silovějším tréninku vnímám klasické statické protahování jako kontraproduktivní. Když jsou svaly znavené, v napětí a přirozeně tak reagují na samotný trénink, napínat je a uvolňovat tahem nebo tlakem, nebo jít navíc do vysokých rozsahů, může spíše ke zranění vést než mu předejít. Tudíž statické protahování po tréninku z hlediska prevence zranění mi nedává smysl. Navíc klasické protahování po cvičení z důvodu zmírnění svalové bolesti je mítus, kterého se bohužel ještě plno lidí drží. Proto je lepší volit dynamické cviky, kde tělo ještě silově funguje v kombinaci s dechem, a nebo jen „meditovat“ a dýchat pro celkové zklidnění organismu.

Těch pár posledních minut na závěr má z mého úhlu pohledu ještě hlubší význam. Já tuto závěrečnou část každého našeho tréninku vnímám jako možnost relaxovat, mít chvilku klidu a pohody pro sebe, zhluboka dýchat, zklidnit své já a pracovat se svou myslí. Během tréninku je centrální nervová soustava přepnuta na sympatický systém, kdy je člověk v tzv. stavu „braň se a uteč“, a právě dýchání přepne tělo na parasympatický systém, kdy dochází ke zklidnění, trávení apod. Proto relaxování věnuji v průměru 10-15 minut denně a pouze ve výjimečných případech ho vynechám, nebo zkrátím.

Hluboké dýchání odkyseluje organismus

Během dne se málokdo z nás zastaví a „střihne“ si chvilku pro pomalé a hluboké dýchání. Sama si těžko hledám čas, a i když se na pomalý nádech a výdech začnu během nějaké činnosti soustředit, nevydržím dlouhou. Myšlenky létají a během chvíle zapomenu vědomě dýchat. Kdežto během protahování (10-15 minut), kdy se dostaneme do klidu, můžeme své vědomé dýchání trénovat, zdokonalovat a soustředit se na něj.

Je to ve své podstatě trénink jako každý jiný. Pravidelně věnovaná chvilka po docvičení se časem stane naprosto běžnou záležitostí a vybudovaný zvyk vědomého dýchání se postupně prohloubí. Tímto způsobem pracujeme na odkyselování organismu, kterému pomalé a hluboké dýchání pomáhá.

Během celého protahování dýchejte zhluboka, pomalu a pravidelně tak, aby byl nádech nasměrovaný do středu těla (nedýchejte do hrudníku, dýchejte do místa, kde je bránice – tedy těsně pod hrudní koš – ale bříško nepovolte, vtahujte spodní žebra i podbřišek). Hrudní koš by se měl při každém hlubokém nádechu roztáhnout do strany a dozadu.

Práce s myslí a vizualizace pomáhá uvolnit stres a dosáhnout cíle

Mysl a psychosomatika hraje velmi důležitou roli v našem životě. Zákon akce a reakce platí jak ve světě, tak i v naší hlavě. Myšlenka je akce – reakcí je naše chování a pocity (nebo je to také dost možná naopak….ale to není tak důležité). Podstatné je během protahování myslet pozitivně a celý čas maximálně relaxovat, uvolnit se a hrát si s myšlenkami. Když budete myslet na to, co všechno je třeba během dne obstarat, nebo na práci, asi moc nezrelaxujete, že?

Využijte těch pár minut a vypněte od všeho, co vás během dne provází, nebo bude provázet. Utečte na chvíli od reality a využijte své představivosti, vizualizujte si příjemné věci a soustřeďte se na práci s vědomím. Můžete si v hlavě namalovat místo, kam se přemístíte a kde se cítíte šťastni a v bezpečí. Mohou tam být i lidé, se kterými je vám dobře. Nedivte se, když se začnete usmívat. Tímto způsobem vypnete své ego (nižší já) a začnete meditovat/relaxovat/uvolňovat se (je vlastně jedno, jak to pojmenujete, měli byste se každopádně cítit velmi příjemně).

Další možností je vizualizace směrem k vašim cílům – představujte si, jak se po předchozím tréninku Vaše tělo tvaruje, rýsuje, pálí kalorie v oblasti, kde si sami v myšlenkách určíte. Budete mít vždy dostatečně dlouho dobu na takovýto způsob vizualizace a hraní si s myšlenkami. Soustřeďte se jen a jen na sebe a změnu/cíl/partii na těle si představujte VŽDY v přítomném čase. Myšlenka je způsob, jak pracovat s vědomím, dostat své představy do podvědomí. Trénujte takto svou mysl během protahování pravidelně. Vstoupí-li časem vaše myšlenky do podvědomí, začnou se dít zázraky i na vašem těle.

Závěrečný relax na Rutině není tedy jen o dynamickém, silovém zlepšování mobility s hlubokých dýcháním a odpočítávání času. Je jedinečnou příležitostí, jak ze sebe uvolnit stres, odkyselit organismus a hrát si s myšlenkami tím správným směrem. Když ho někdy vynecháte, svět se nezhroutí, avšak i pro umění zklidnit organismus platí stejná pravidla jako pro cvičení: