Formování do plavek #11

Ahoj Peťo, co jsi napsala, krásně uhodilo hřebíček na hlavičku. STRACH je kolikrát neoprávněný, i když je v určité míře PROSPĚŠNÝ, aby člověk úplně nepřestřelil své AKTUÁLNÍ limity. Proto ho koneckonců máme. Jen nás nesmí ovládnout a blokovat v dalším ROZVOJI. Pohyb pro mě není jen o krásném a zdravém těle, ale o posouvání vlastních hranic, což nás posiluje i v životních situacích, které nemusí být vždy snadné. Naopak, když se s tím naučíme skrze pohyb pracovat, pak to, co se jeví jako náročné ZROVNA TEĎ (třeba jako most) bude ČASEM O POZNÁNÍ SNAZŠÍ a SNAZŠÍ a v to nejlepším případě se může stát něčím, co si zamilujeme. To platí i do života. Nezaleknout se, spíše se postavit ke složitějšímu cviku či složitější situaci jako k VÝZVĚ a ne jako k překážce. Je v tom hlubší význam krom toho, že skrze nové cviky a nové praktiky se podporuje i funkce mozku, který je neuroplastický - novými a opakovanými podněty totiž tvoříme nová, silnější spojení mezi neurony v mozku. Tudíž skrze POHYB pracujeme na těle i mysli, aby ani jedno nezakrnělo….zakrnění je totiž cesta do háje. Určitě se ráda rozepíšu u nových cvičení více (tak jako jsem udělala teď na blogu ke CVIČENÍ NA ZÁDA), protože sama teď posouvám své hranice nové, těžší a pro tělo přínosné cviky. A most je zrovna jedním ze cviků, které jsou pro páteř přínosné. Také jsem nastoupila na 2 dopoledne do kladenské ambulance v nemocnici jako fyzioterapeut.....ale o tom napíšu později též. Je to pro mne nová a zajímavá zkušenost. Děkuji velmi za zájem a za podněty, které přinášíš♥